Určení kontrolního orgánu

K posouzení, kdo bude orgánem vykonávajícím kontrolu je rozhodující, co mám být zkontrolováno. Konkrétně zda předmět kontroly spadá do samostatné či přenesené působnosti obce.

Možnosti
Zmáčkněte jedno z následujících tlačítek
Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Samostatná a přenesená působnost

Vytvořeno dne 11. 4. 2017 — Aktualizováno dne 12. 1. 2022.

Obsah

Obce i kraje si mnohé záležitosti spravují samy v rámci vlastní samosprávy. Zároveň vykonávají i úkoly, které na ně delegoval stát (např. vám obecní úřad vystaví občanský průkaz). V důsledku je často obtížné poznat, jestli s vámi obec nebo kraj jedná v rámci své samosprávy (samostatná působnost), nebo jako prodloužená ruka státu (přenesená působnost).

Rozlišování mezi těmito dvěma kategoriemi je přitom velmi důležité. Odvíjí se od něho mimo jiné to, jak se do dění v obci můžete zapojit. Pomůže vám to také při určování, kdo činnost obcí a krajů kontroluje a na koho se tak můžete obrátit, pokud se vám něco nezdá.

V našem manuálu vám rozdíly mezi samostatnou a přenesenou působností vysvětlíme a ukážeme vám, jak tyto dvě působnosti od sebe odlišit.

Co je to samostatná působnost?

Pokud je nějaká činnost v samostatné působnosti obce nebo kraje, znamená to, že ji obec nebo kraj spravuje samostatně ve vlastním zájmu nebo v zájmu svých občanů.[1] Může jít třeba o zajištění bydlení (například pronájem obecních bytů), veřejné dopravy, zdravotní péče, vzdělávání nebo kulturního života.

Stát prostřednictvím zákonů stanoví, které záležitosti si obce a kraje mohou spravovat v rámci své vlastní samosprávy. Pokud se stát rozhodne samostatnou působnost zúžit, musí tak učinit opět formou zákona. Podzákonný právní předpis, jako je například nařízení vlády nebo vyhláška ministerstva, tedy rozsah samostatné působnosti zúžit nemůže.[2] Samosprávy obcí a krajů jsou tak chráněny proti nadbytečným zásahům ze strany státu.

Obce i kraje musí při výkonu samostatné působnosti pečovat o všestranný rozvoj svého území, vytvářet podmínky pro rozvoj sociální péče a uspokojovat potřeby svých občanů.

Do samostatné působnosti patří například:

  • Vydávání obecně závazných vyhlášek. O nich se více dočtete v našem manuálu Jaké vyhlášky mohou vydávat obce?
  • Schvalování rozpočtu a hospodaření podle něho.
  • Rozhodování o spolupráci s jiným obcemi a kraji.
  • Rozhodování o vyhlášení místního a krajského referenda. O místním referendu se můžete dozvědět více v našich manuálech Jak dosáhnout vyhlášení místního referenda?
  • Stanovení pravidel pro přijímání a vyřizování petic a stížností. K peticím více v našem manuálu Kompletní průvodce petičním právem.
  • Poskytování dotací.
  • Zřízení a zrušení obecní policie (obce).
  • Rozhodnutí o pořízení územního plánu (obce) a zásad územního rozvoje (kraje), schválení jejich zadání a jejich vydání.
  • Místní odpadové hospodaření (obce).
  • Rozhodnutí o sloučení či připojení k jiné obci (obce).

Čím se obce a kraje v samostatné působnosti musí řídit

V rámci samosprávy spravují obce a kraje své záležitosti samostatně, tedy svým jménemna vlastní odpovědnost.

Při výkonu samostatné působnosti se obec a kraj řídí:

Při vydávání obecně závazných vyhlášek

  • Zákonem (a některými mezinárodními smlouvami a předpisy EU)

V ostatních záležitostech (např. při schvalování rozpočtu, volbě starosty nebo prodeji obecních pozemků)

  • Zákonem (a některými mezinárodními smlouvami a předpisy EU),
  • nařízeními vlády,
  • vyhláškami ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů (např. Český telekomunikační úřad nebo Energetický regulační úřad),
  • některými právními předpisy územně dekoncentrovaných orgánů státní správy (např. krajských hygienických stanic nebo finančních úřadů),
  • obecně závaznými vyhláškami,
  • nařízeními rady.[3] 

S uvedenými právními předpisy tedy nesmí být činnost obcí a krajů v rozporu. Zároveň to znamená, že samostatnou působnost obce a kraje nemůžou ovlivňovat např. interní pokyny typické pro státní správu.

Co je to přenesená působnost?

V přenesené působnosti vykonávají obce a kraje státní správu. Obce a kraje plní úkoly zadané státem a vykonávají tuto činnost jeho jménem. Přenesenou působnost většinou vykonává obecní úřad (a jeho odbory jako je stavební úřad nebo matrika). Na výkon přenesené působnosti získávají obce i kraje příspěvky ze státního rozpočtu.

Do přenesené působnosti patří například:

  • Vydávání nařízení obce a kraje jako prováděcích předpisů k zákonům (nařízení mohou např. určit parkovací zóny ve městě).
  • Pořizování územního plánu obce a zásad územního rozvoje kraje.
  • Vydání stavebního povolení.
  • Zapisování občanů do evidence obyvatel.
  • Projednávání přestupků.
  • Vedení matričních knih.

Čím se obce a kraje v přenesené působnosti musí řídit

To, čím se obce a kraje musí při výkonu své přenesené působnosti řídit, závisí na činnosti, kterou vykonávají. V přenesené působnosti se obce a kraje musí vždy řídit všemi právními předpisy. Kromě zákonů, některých mezinárodních smluv a předpisů EU, musí dodržovat také tzv. podzákonné právní předpisy. Těmi jsou hlavně nařízení vlády a vyhlášky ministerstev.

Pokud obce nebo kraje vydávají nařízení, jsou vázané pouze právními předpisy. V ostatních činnostech, které vykonává v rámci své přenesené působnosti, musí navíc dodržovat i interní předpisy státní správy. Jedná se o různé interní směrnice a metodiky, které na určité téma (př. stavební řízení, přestupkové řízení) vydává vláda, ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady (př. Úřad pro ochranu osobních údajů). Dodržovat také musí opatření, které vydá nadřízený orgán při kontrole výkonu přenesené působnosti. [4]

Oproti samostatné působnosti je tedy činnost obcí a krajů v přenesené působnosti více omezená. Obecní a krajské úřady a další orgány obce nebo kraje, které vykonávají přenesenou působnost, jsou součástí státního aparátu, kde se uplatňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti.

Jaký je rozdíl mezi obecním úřadem, pověřeným obecním úřadem a obecním úřadem obce s rozšířenou působností?

Přenesenou působnost většinou vykonávají obecní úřady. Podle rozsahu působnosti obecního úřadu můžeme obce rozdělit na:

  • obce (obce I. stupně)
  • obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně
  • obce s rozšířenou působností (obce III. stupně, bývají to větší města s velkým správním obvodem).

Obecní úřady II. a III. stupně vykonávají přenesenou působnost v celém správním obvodu, který jim náleží. Obec I. stupně je tedy v obvodu jiné obce s pověřeným obecním úřadem a obě jsou společně v obvodu obce s rozšířenou působností.

Jak poznáte, na který úřad se obrátit? Zákon vždy výslovně uvede, že určitá pravomoc spadá do působnosti obce s pověřeným obecním úřadem nebo obce s rozšířenou působností. Například stavební zákon stanoví, že obecními stavebními úřady jsou právě úřady obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností.[5] Ověřovat si u každé záležitosti, jestli spadá do působnosti toho či onoho úřadu, může být obtížné. Pokud se obrátíte s dotazem na svůj obecní úřad, měli by vám informace o nadřízených obecních úřadech poskytnout.

Chcete si ověřit, do jaké kategorie spadá vaše obec? Kromě toho, že by tato informace měla být na webových stránkách úřadu, můžete nahlédnout do přílohy k zákonu o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a do § 3 zákona o územně správním členění státu. Tam najdete vyjmenované všechny obce II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností.

Jak poznat o jakou působnost se jedná?

Píše se to přímo v zákoně

Nejjednodušeji to poznáme v případech, kdy je to v zákoně výslovně napsáno. Zákon o obcích v § 35 odst. 2 stanoví, že do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, § 85, a § 102 zákona o obcích (s výjimkou vydávání nařízení obce). Některé příklady jsme uvedli v části tohoto manuálu Co je to samostatná působnost?. Podobně v § 14 odst. 2 zákona o krajích najdeme informaci, že do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 35, § 36 a § 59 (opět s výjimkou vydávání nařízení kraje).

Kromě zákona o obcích a zákona o krajích se s vymezením samostatné a přenesené působnosti můžeme setkat i v jiných zákonech. Například podle § 6 odst. 1 stavebního zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce. Další ukázku najdeme v § 3 odst. 6 matričního zákona, podle kterého jsou vedení matričních knih a související úkony výkonem státní správy. Pokud zákon svěří některému orgánu obce či kraje státní správu, bude se jednat vždy o přenesenou působnost.[6]

Co když se v to zákoně přímo nepíše?

Můžete se setkat i s případy, kdy jsou obce a kraje oprávněny k určité činnosti, ze zákona ale jednoznačně nevyčtete, jestli se jedná o působnost samostatnou nebo přenesenou. Obecně platí pravidlo, že pokud zákon nestanoví, že se jedná o přenesenou působnost, jde o působnost samostatnou.[7]

Neznamená to však, že se ve všech případech, kdy zákon působnost obce či kraje výslovně neoznačí jako přenesenou, automaticky jedná o působnost samostatnou. Pokud třeba zákon zmocní k výkonu určité činnosti obecní úřad obce, včetně specifikace, o jaký ze tří typů obcí se jedná, bude se jednat o přenesenou působnost. Uvedené členění obcí se totiž uplatňuje pouze pro výkon státní správy.

Jak můžete vidět, rozlišování samostatné a přenesené působnosti nemusí být vždy jednoduché. Svědčí o tom i to, že se na něm občas neshodnou ani veřejné orgány a soudy a musí ho určit až soud.[8]

Jaká máte jako občan obce a kraje práva?

Jako občan obce a kraje máte v rámci samostatné působnosti mimo jiné právo obracet se na obecní a krajské orgány s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány musí tato podání vyřídit bezodkladně, nejdéle do 60 dnů. Pokud má věc na starosti zastupitelstvo, musí ji projednat do 90 dnů. Můžete také nahlížet do usnesení zastupitelstva a jeho výborů a usnesení rady a jejích komisí.[9]

O tom, jaká další práva jako občan obce a kraje v rámci samostatné působnosti máte, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů.

To, jaká máte práva při postupech v rámci přenesené působnosti, závisí, jakou konkrétní činnost obecní a krajské orgány provádějí.  Pokud probíhá správní řízení, můžete za určitých okolností být jeho účastníkem a k věci se vyjadřovat. Obecně se dá říci, že můžete dávat podněty nadřízeným orgánům obcí a krajů k provedení kontroly. Podrobnosti o tom, jak postupovat, pokud se chcete bránit proti nezákonné obecně závazné vyhlášce, nezákonnému nařízení nebo proti jinému postupu obce či kraje, se dozvíte v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů